Filmová báseň Hodina smrti naší připomíná odkaz Jana Palacha
Cyklus písní, které rezonují svým vztahem ke všemu živému a pátrají po smyslu života, v premiérové nahrávce připomíná 55. výročí upálení Jana Palacha. Doprovázející film vytváří Palachův pomník v Hřensku, na místě, které se stalo v roce 2022 živou pochodní přírody.
„Existuje dnes ještě téma tak palčivě, aby na něj člověk upozornil hořící pochodní?“ ptá se prostřednictvím odkazu Jana Palacha vzpomínkový projekt spolku Lieder Society. Altistka Monika Jägerová a klavírista Ahmad Hedar ve filmové básni zpracovávají element ohně, který stravuje živou bytost i planetu a přírodu.
Natočili cyklus písní Hodina smrti naší, který zkomponoval český skladatel Václav Hálek právě na památku Jana Palacha.
“Slova využívají básní Blanky Modré a modlitby Zdrávas Maria. Jedná se o hudbu velice křehkou a niternou, přesto aktuálně rezonující svým vztahem ke všemu živému a na prostoru několika minut intenzivně pátrající po smyslu života a posledních věcí člověka,” přibližuje altistka Monika Jägerová (místopředsedkyně spolku Lieder Society).
Tklivé písně doplňuje filmová báseň dokumentaristky a audiovizuální umělkyně Martiny Malinové, která zachycuje pokus o sblížení se člověka s přírodou.
“Během procesu tvorby jsme si kladly s Monikou otázku, kdo hoří dnes a proč? Za co bychom se obětovaly? Planeta, příroda, oheň a obnova. To jsme společně našly v Hřensku,” popisuje Martina Malinová.
“Některé spolupráce jsou bližší než jiné. Natáčení ve spáleném Hřensku a střih, na kterém jsem pracovala během piety obětem zastřeleným na Filozofické fakultě, pro mě byly důležitými prožitky a věřím, že se tíha i síla těch situací odrážejí ve videu,” dodává dokumentaristka.
Hořící protest člověka i přírody
Projekt si klade za cíl uctění památky Jana Palacha, 19. ledna 2024 to bude přesně 55 let ode dne, kdy podlehl zraněním způsobeným tím, že ze sebe na protest proti okupaci vytvořil živou hořící pochodeň, a rozšiřuje téma ohně na hořící planetu.
“Příroda hoří. Hoří, aby získala naši pozornost nebo naopak proto, aby nás, lidi, odehnala? Požáry jsou jako pochodně klimatické změny, příroda upaluje sama sebe, abychom viděli, že planeta není samozřejmě lidským terénem,” říká Martina Malinová.
V kontrastu zničené přírody, která nás ještě nenechává chladnými, jsou zabetonovaná města. Spálená krajina není jenom les, který shořel, ale také město, jehož plochy se rozpalují a stávají se život ohrožujícími. “Na takovém místě je i Palachův pomník. V centru hlavního města na betonovém náměstí uprostřed horkého dne hoří svíčky. Lze na takovém místě nalézt vztah k odkazu Jana Palacha? Nepatří jeho odkaz spíš na spálenou zem, kde se příroda stává pochodní doby?” ptá se filmařka.
Nahrávka vznikla ve spolupráci altistky Moniky Jägerové a klavíristy Ahmada Hedara, kteří pod hlavičkou Lieder Society spolupracují jako písňové duo. Oba umělci patří k nejvyhledávanějším interpretům mladé generace (spolupráce s operními domy v česku i zahraničí – ND Brno, Bergen Nasjonale Opera, Théâtre du Capitole de Toulouse; či se světovými orchestry a dirigenty – Česká filharmonie a Semyon Bychkov, Bergen Philharmoniske Orchestra a Edward Gardner ad.). Písňový cyklus v premiérové nahrávce vytvořili ve Zvukovém studiu HAMU.
Dozvuky romantismu v Salónu Celetná
Rachmaninova, Berga a Zemlinského propojí jedinečný koncert v ryze salonních kulisách. Díky nadaci Stadler-Trier Music Foundation a spolupráci spolků Vážný zájem a Lieder Society mají lidé možnost poslechnout si 19. října recitál 23 písní, díky kterým se přenesou do doby na přelomu století, romantismu a jeho dozvuků v Salónu Celetná.
Salón Celetná pokračuje uváděním mladé generace umělců a umělkyň, tentokrát v písňovém recitálu. Výběr písní Sergeje Rachmaninova a tvorbu Albana Berga a Alexandera Zemlinského představí sopranistka Tamara Morozová, mezzosopranistka Bella Adamova a klavírista Ahmad Hedar.
Domácí a salonní koncerty bývaly oblíbenou zábavou měšťanů a jejich tradici oživil spolek Vážný zájem, který vrátil klasickou komorní hudbu do obývacích pokojů i salonků. Po většinou jsou koncerty instrumentální, teď díky spolku Lieder Society přibyde prvek vokální.
“Lieder Society se snaží přinést krásu písně mezi širší publikum a založili jsme i platformu Mladý salón, která představuje mladé umělce v komorních kulisách – píseň je pro salón přímo stvořená,” doplňuje Tamara Morozová, zpěvačka a zakladatelka spolku. “Ze spolupráce s Vážným zájmem máme velkou radost, moc se na ni těšíme a děkujeme za pozvání.”
Koncert Dozvuky romantismu se koná 19. října od 19 hodin v Salónu Celetná v Hrzánském paláci v Praze, který patří švýcarské Hudební nadaci Stadler-Trier. Ta se dlouhodobě zaměřuje na podporu mladých talentů v oblasti klasické hudby. Výběr programu ani interpretů není náhodný.”Poslední velký romantik” Rachmaninov má letos rovnou dvojí kulaté výročí a raná díla Berga i Zemlinského jsou prodchnuta atmosférou fin-de-siècle – opojné, rychle se měnící doby na přelomu století.
Obě interpretky věnují žánru písně velkou pozornost. Bella Adamova je vycházející hvězdou, která minulý měsíc pokřtila vlastní písňové album There is Home v Supraphonu, Tamara Morozová se věnuje popularizaci písně prostřednictvím Lieder Society už třetím rokem. Jejich partnerem bude klavírista a vokální kouč Ahmad Hedar, který patří k nejvyhledávanějším českým pěveckým partnerům. V podání Tamary Morozové zazní Sedm raných písní Albana Berga, Bella Adamova se ujme Zemlinského Šesti písní na básně Maurice Maeterlincka. Obě pak přednesou výběr z širokého díla Sergeje Rachmaninova.
Lístky na koncert lze zarezervovat bezplatně na office@stadler-foundation.ch nebo v aplikaci Vážný zájem: https://bit.ly/celetna_adamova_morozova
Hindemithův cyklus písní Das Marienleben zazní v Praze v původní verzi
Nevšední zážitek slibuje koncert spolku Leider Society. V úterý 15. srpna od 19:00, ve svátek Nanebevzetí Panny Marie, uvádí původní cyklus písní Das Marienleben od Paula Hindemitha, který doplní scénický tanec v originálním prostoru Českého muzea hudby. Lieder Society tak přidává další program do řady koncertů, které přesahují hranice žánrů.
Před sto lety uvedl mladý Paul Hindemith odvážnou kompozici 15 písní Das Marienleben na texty stejnojmenné sbírky Rainera Marii Rilkeho. Setkal se s nadšeným přijetím – přesto cyklus později výrazně přepracoval (1948). Spolek Lieder Society ovšem nabízí posluchačům možnost si poslechnout verzi původní.
“Písně kladou velké nároky na oba interprety, a to jak technicky, tak výrazově,” říká Tamara Morozová, sopranistka a zároveň předsedkyně spolku. “Zřetelná je inspirace Bachem a polyfonií 18. století – zpěv je zde často jenom jedním z kontrapunktických hlasů místo aby byl nositelem melodie.” dodává Filip Martinka, mladý talentovaný klavírista.
Genius loci a tanec
Patnáct písní zazní v němčině, jako vždy ale bude k dispozici přebásnění, v tomto případě od emeritního biskupa olomouckého Mons. Josefa Hrdličky.
Nyní se můj žal dovršil a nevýslovně
jsem přeplněna jím. Ztuhlá jsem,
jak ztuhlé je nitro kamene.
Dvorana Českého muzea hudby je pro takový program ideální – koncert využívá genia loci bývalého barokního kostela sv. Máří Magdalény. Prostor kromě hudby vyplní též scénický tanec v podání Kláry Jelínkové.
Vstupenky je možné koupit v sítí GoOut i na místě.
Lieder Society přináší půvab písní širokému publiku. Připravuje zajímavé dramaturgie, které propojují to nejkrásnější dědictví s pozapomenutými poklady, nachází spojení mezi klasiky a současníky, dává prostor mladým interpretům. Pořádá koncerty, přednášky i mistrovské kurzy a hledá moderní cesty, jak dostat píseň k novým posluchačům – i skrze překračování žánrů.
